Polsko v ČR

Dnes oslavujeme 230. výročí přijetí Ústavy z 3. května posledním polským králem a litevským velkovévodou Stanisławem Augustem Poniatowskim. Stojí za zmínku, že právě květnová ústava zavedla mimo jiné princip trojího rozdělení moci a reformovala stávající politický systém, čímž zajišťovala rovnější zacházení se všemi národnostmi v rámci unie. Tato ústava byla rovněž vyjádřením vůle hájit nezávislost Polska po prvním dělení polského státu mezi Rakousko, Prusko a Rusko v roce 1772.

 

Ústava z 3. května 1791 s doplňujícím Recipročním příslibem obou národů přijatá Velkým Sejmem dne 20. října 1791 rovněž potvrdila užší vazbu mezi polskými a litevskými národy. Zákon zajistil mimo jiné pro Poláky a Litevce rovné zastoupení 1:1 ve sdílených státních orgánech. Lze hrdě konstatovat, že vůdci obou národů a států byli navzdory všem rozdílům schopni efektivně spolupracovat v rozhodujícím okamžiku své existence. Takovým příkladem je dodnes inspirativní spolupráce a přátelství mezi Varšavou a Vilniusem.

 

Ambiciózní reformní plány, které měly být provedeny na základě nové ústavy, byly, bohužel, přerušeny ruskou ozbrojenou intervencí v roce 1792. Ústava z 3. května 1791 jako právní řád přestala formálně platit v listopadu 1793 na základě usnesení Sejmu, které bylo podle diktátu Ruska a Pruska svoláno v Grodně. Ve stejném roce si oba státy Polsko podruhé rozdělily.

 

Nakonec po 3. rozdělení v roce 1795 mezi Rakousko, Prusko a Rusko zmizela Polsko-litevská unie z evropské mapy na více než 120 let. Tento akt porušující veškeré zásady mezinárodního práva byl zrušen až po první světové válce v roce 1918, kdy Polsko a Litva znovu získaly nezávislost jako dva suverénní státy.

 

Když Polsko opět získalo nezávislost, již od roku 1919 se oslavovalo výročí přijetí Ústavy z 3. května jako státní svátek. V době německé a sovětské okupace i během komunistického režimu v Polsku, kdy byl tento svátek zakázán, jej přesto nadále oslavovala většina Poláků. V suverénní Polské republice je Den ústavy opět státním svátkem od roku 1990.

 

Ústava z 3. května a Reciproční příslib obou národů jsou od 20. října 1791 jedněmi ze stěžejních prvků polsko-litevského dědictví. Jejich přijetí bylo zásadní pro dnešní spolupráci našich zemí v rámci EU a NATO.

 

Kromě naší společné historie Polsko a Litva i dnes spolupracují na mnoha energetických a dopravních projektech, které slouží celé Evropě. Oba státy se rovněž spojily v úsilí o posílení globální bezpečnosti, především v tomto regionu.

 

Při vzpomínce na společné dědictví polsko-litevské unie podporují oba státy své sousedy: Ukrajinu, která stojí tváří v tvář ruské agresi a okupaci, a běloruský lid, který si zaslouží svobodu a demokracii v rámci nezávislého státu.

 

Video s posláním: