In order to ensure the highest quality of our services, we use small files called cookies. When using our website, the cookie files are downloaded onto your device. You can change the settings of your browser at any time. In addition, your use of our website is tantamount to your consent to the processing of your personal data provided by electronic means.
Back

230. výročí Ústavy z 3. května 1791

03.05.2021

Když dne 3. května 1791 Čtyřletý Sejm, nazývaný také Velký sejm, přijal Vládní zákon o Polsko-litevské unii, později známý jako Ústava z 3. května, stala se Polsko-litevská unie první v Evropě a druhou zemí na světě, která přijala ústavu. Na tehdejší dobu se jednalo o pokrokový a odvážný právní akt, který byl základním kamenem pro řadu reforem. Představovala rovněž završení staletých vazeb mezi Polskem a Litvou.

3 maja_2

Dnes oslavujeme 230. výročí přijetí Ústavy z 3. května posledním polským králem a litevským velkovévodou Stanisławem Augustem Poniatowskim. Stojí za zmínku, že právě květnová ústava zavedla mimo jiné princip trojího rozdělení moci a reformovala stávající politický systém, čímž zajišťovala rovnější zacházení se všemi národnostmi v rámci unie. Tato ústava byla rovněž vyjádřením vůle hájit nezávislost Polska po prvním dělení polského státu mezi Rakousko, Prusko a Rusko v roce 1772.

 

Ústava z 3. května 1791 s doplňujícím Recipročním příslibem obou národů přijatá Velkým Sejmem dne 20. října 1791 rovněž potvrdila užší vazbu mezi polskými a litevskými národy. Zákon zajistil mimo jiné pro Poláky a Litevce rovné zastoupení 1:1 ve sdílených státních orgánech. Lze hrdě konstatovat, že vůdci obou národů a států byli navzdory všem rozdílům schopni efektivně spolupracovat v rozhodujícím okamžiku své existence. Takovým příkladem je dodnes inspirativní spolupráce a přátelství mezi Varšavou a Vilniusem.

 

Ambiciózní reformní plány, které měly být provedeny na základě nové ústavy, byly, bohužel, přerušeny ruskou ozbrojenou intervencí v roce 1792. Ústava z 3. května 1791 jako právní řád přestala formálně platit v listopadu 1793 na základě usnesení Sejmu, které bylo podle diktátu Ruska a Pruska svoláno v Grodně. Ve stejném roce si oba státy Polsko podruhé rozdělily.

 

Nakonec po 3. rozdělení v roce 1795 mezi Rakousko, Prusko a Rusko zmizela Polsko-litevská unie z evropské mapy na více než 120 let. Tento akt porušující veškeré zásady mezinárodního práva byl zrušen až po první světové válce v roce 1918, kdy Polsko a Litva znovu získaly nezávislost jako dva suverénní státy.

 

Když Polsko opět získalo nezávislost, již od roku 1919 se oslavovalo výročí přijetí Ústavy z 3. května jako státní svátek. V době německé a sovětské okupace i během komunistického režimu v Polsku, kdy byl tento svátek zakázán, jej přesto nadále oslavovala většina Poláků. V suverénní Polské republice je Den ústavy opět státním svátkem od roku 1990.

 

Ústava z 3. května a Reciproční příslib obou národů jsou od 20. října 1791 jedněmi ze stěžejních prvků polsko-litevského dědictví. Jejich přijetí bylo zásadní pro dnešní spolupráci našich zemí v rámci EU a NATO.

 

Kromě naší společné historie Polsko a Litva i dnes spolupracují na mnoha energetických a dopravních projektech, které slouží celé Evropě. Oba státy se rovněž spojily v úsilí o posílení globální bezpečnosti, především v tomto regionu.

 

Při vzpomínce na společné dědictví polsko-litevské unie podporují oba státy své sousedy: Ukrajinu, která stojí tváří v tvář ruské agresi a okupaci, a běloruský lid, který si zaslouží svobodu a demokracii v rámci nezávislého státu.

 

Video s posláním: